Článek
Vláda v pondělí jednala o sledované kauze útoku ruských agentů ve Vrběticích v roce 2014.
„Chtěl bych říct, že nešlo o akt státního terorismu. To znamená, že Rusko neútočilo na Českou republiku. Agenti útočili na zboží bulharského obchodníka se zbraněmi, který je pravděpodobně prodával stranám, které bojují proti Rusku. Munice měla vybouchnout po cestě. Ale je samozřejmě nepřijatelné, že tady prováděli tuto operaci, kterou zpackali,“ sdělil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).
Ve Vrběticích na Zlínsku zemřeli před sedmi lety dva lidé z personálu skladu, vznikly rozsáhlé materiální škody a oblast se několik let čistila. Na otázku Seznam Zpráv, zda bude Česko po Rusku vymáhat odškodnění, odpověděl premiér, že ano.
„Paní Schillerová (Alena, ministryně financí za ANO, pozn. red.) už analyzuje možnosti. Rozsah škody je samozřejmě obrovský, víc než jedna miliarda. Připravujeme právní kroky, abychom mohli tuto škodu vymáhat,“ uvedl premiér.
Vláda zároveň vyřadila z účasti v tendru na nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany ruskou společnost Rosatom.
Nepodařená akce agentů
Ještě o víkendu Babiš prohlašoval, že chce odtajnit podrobné informace z vyšetřování. Nakonec ale po jednání vlády vystoupil s detaily ke kauze nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ten upozornil, že je informování nadále limitováno, protože trestní řízení ještě probíhá.
„Od října 2014 probíhají trestní úkony trestního řízení. Oba sklady, které vybuchly, byly pronajaty ostravské společnosti a obsahovaly vojenský materiál, který měl být v nejbližších dnech vyskladněn, a to převážně bulharskému odběrateli. Pracujeme s vyšetřovací verzí, že cílem útoku byl tento vojenský materiál směřující do Bulharska, a k výbuchu tedy nemělo dojít na území ČR,“ popsal základní dějovou linku kauzy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Alexander Miškin a Anatolij Čepiga – pravá jména ruských agentů, kteří podle policie způsobili výbuch ve Vrběticích v roce 2014.
„Délka trestního řízení byla mimo jiné ovlivněna ohledáním místa činu, což si v dnešní době možná málokdo uvědomuje. To probíhalo v závislosti na postupu pyrotechnických a dalších likvidačních prací a záviselo na dalších analýzách. Sklady byly kompletně zničeny a munice rozeseta do širokého okolí a areál de facto nedostupný. Pyrotechnické práce skončily teprve loni v říjnu a následně se dokončuje i ohledání místa činu,“ zdůvodnil délku vyšetřování Pavel Zeman.
Útočníci na Skripala
Nejvyšší státní zástupce jen velmi obecně popsal, jak se kriminalisté dopátrali údajných útočníků: „V období výbuchu prvního skladu byly k jeho návštěvě objednány dvě osoby, obchodníci, se dá říct, kdy následně bylo zjištěno, že tyto osoby užívaly falešnou identitu občanů Moldavska a Tádžikistánu. Tyto osoby přicestovaly do ČR několik dní předem za užití krycích dokladů ruské federace,“ uvedl.
„Ubytovaly se v Praze a následně Ostravě. Následně bylo zjištěno, že se jedná o stejné osoby spojované s útokem jedem v anglickém Salisbury. A zde podotýkám, že to bylo na základě kriminalistického zkoumání – ne jen nějakým porovnáním fotek – byly ztotožněny s útočníky v Salisbury v roce 2018,“ dodal. Kriminalisté podle něj disponují větším množstvím důkazů. „Pochopitelně, ty však s ohledem na probíhající šetření nemůžeme zveřejňovat,“ dodal Pavel Zeman.
Podle Jiřího Mazánka, ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu, je jisté, že jde o útočníky na Skripalovy. Na přímý dotaz, zda lze agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu považovat za strůjce výbuchů ve Vrběticích, uvedl: „Můžeme prohlásit, že tyto dvě osoby můžeme spojit s událostí výbuchu ve Vrběticích.“
Seznam Zprávy už během pondělka přinesly rekonstrukci událostí, které víkendovému zveřejnění kauzy předcházely.
